Několik set let náš kmen Jitronů obydloval jeskyni Otrkar. Měli jsme nejlepší útočiště široko daleko. Jednu noc nás však zasáhlo zemětřesení a po Otrkaru zbyla jen hromada kamení. Nemohli jsme uvěřit svým očím, ale vše, co jsme kdy měli, bylo pryč. Byli jsme tak nuceni si najít nové místo, kde bychom se usídlili a budovali to, co nám zemětřesení sebralo, zase od začátku. Bloudili jsme stepí, pouští a sněhem, když v tu ránu se před námi objevila zcela opuštěná jeskyně. Nejprve jsme začali obezřetně zkoumat okolí jeskyně, zda-li je pro nás na tomto místě bezpečno. Nebezpečí nám nehrozilo. Pět nejstarších a nejmoudřejších domorodců a domorodkyň, často přezdívaní svatí, Komilus, Kumčila,Kabyna, Kudek a Kiša se obětovali pro kmen a vstoupili do jeskyně, aby zjistili, zda je pro kmen bezpečno i uvnitř. Zbytek Jitronů čekal a čekal, až po pár hodinách uviděli z jeskyně blížící se světlo. Pět svatých se vrátilo s překvapenými výrazy:„Jeskyně je opuštěna, avšak na zdech jsou malby, které nejsou naším jazykem!” Nevěděli jsme, co si počneme, ale naše putování a hledání po vhodné jeskyni nás vyčerpalo natolik, že jsme zde nakonec hlavu složili. Jeskyni jsme pojmenovali Svojna. Obracíme se na Vás, naše přátelské kmeny. Nerozumíme malbám ve Svojně a sami je rozluštit nedokážeme. Momentálně toho tady moc nemáme, ale za nějaký čas bychom ulovili něco k snědku, abyste po dlouhé cestě měli něco na zub. Prosíme, osedlejte své mamuty a pomozte nám pradávné jeskynní malby rozluštit.
Za celý kmen Jitronů Komilus, Kumčila a Kabyna

Zábava OSND na tém retro styl.