Vodník
(táborová hymna)
Šel jsem jednou sám, lesní pěšinou
měsíc svítil na cestu mou
když tu náhle zřím postavu malou.
Oči černý má a dlouhý nos,
kabát zelený, stále mokrý šos,
tu jsem pochopil, že to Vodník byl.
On povídá, mužík zelený,
mám tři ženy a je to k zbláznění,
všechny chtějí dnes se mnou jít na ples.
Já nepůjdu ó na ten bál,
čert aby ty všechny ženský spral,
vždyť já to vím, já to dobře znám …
I přes stížnosti , bylo nám hezky,
i když pršelo, bylo veselo,
když nás dětský smích zahřál na srdcích.
Říci chceme vám, přijeďte zas k nám,
čekáme tu zas, příští rok na Vás,
tady na louce, v lese v potoce.
I když chceš mít klid, přece je ti líp,
když přátele máš, sám to dobře znáš,
vždyť já to vím, já to dobře znám.
Šel jsem jednou sám …